01.12.2011 - 30.12.2011 | Památník písemnictví na Moravě

Listování + Co rok dal

Hudba v rajhradských rukopisech a starých tiscích a ukázka nejnovějších přírůstků do sbírek Památníku – soubor korespondence Alfonse Muchy.

Závěr roku patří v Památníku písemnictví na Moravě minulosti a přítomnosti. Výstavní cyklus Listování dává nahlédnout do tajů benediktinské knihovny, výstava Co rok dal představuje nejnovější přírůstky do muzejních sbírek.

Výstava Listování odkrývá knižní památky na hudební život benediktinů. Díky pěstování zpívané liturgie se kláštery stávaly důležitými centry hudebního dění a rajhradské proboštství nebylo výjimkou. Výstava přibližuje knižní památky na nejstarší vrstvu zdejší hudební činnosti – gregoriánský chorál. V obecné definici jde o soubor jednohlasých vokálních skladeb vycházejících bezprostředně z liturgie, dnes je však můžeme vnímat i mimo liturgický kontext skrze jejich charakteristickou hudební kvalitu nebo též jako významný mezník v dějinách evropské hudby. Výstava prezentuje notované liturgické knihy (tištěné knihy z 16. – 18. století v originále, středověké rukopisy prostřednictvím digitální projekce), v maketách dvou výpravných rukopisů si mohou návštěvníci zalistovat a zjistit například, jak se v těchto osobitých zpěvnících orientovat či odkrýt něco z tajů středověké hudební notace.
Co rok dal - Neznámé dopisy Alfonse Muchy a další sbírkové přírůstky v roce 2011
Na počátku roku 2011 se Památníku podařilo získat dosud neznámou a nepublikovanou korespondenci Alfonse Muchy s ivančickým občanem J. W. Zieglerem. Korespondence zahrnuje široký časový úsek od doby před první světovou válkou až do třicátých let a je dalším potvrzením Muchova vřelého vztahu k jeho rodišti. Nově získané dokumenty se na této výstavě představují veřejnosti vůbec poprvé a pro badatele a obdivovatele Muchova díla představují malou senzaci. Z ostatních sbírkových přírůstků jistě milovníky bibliofilií a moravské historie zaujme český překlad Balbínova spisku věnovaného Panně Marii Tuřanské. Dílo, až dosud existující pouze v latinské podobě, bylo přístupné jen odborné veřejnosti a přitom neodmyslitelně patří k poutnímu místu a bývalé jezuitské koleji v Tuřanech u Brna.

created by: Trinet a.s., design Václav Houf