06.12.2012 - 30.12.2012 | Památník písemnictví na Moravě

Listování v benediktinské knihovně + Co rok dal

Ukázky z historické knihovny a přírůstky do sbírek Památníku.

Každoroční výstavy závěru roku v Památníku písemnictví na Moravě Listování a Co rok dal opět lákají k nahlédnutí: k vidění přímo v trezorové místnosti jsou otevřené iluminované rukopisy 16.–18. století z rajhradského kláštera, sbírky Památníku nabízejí vzpomínku na zasedání zemského sněmu v Olomouci v 16. století nebo pohled do zákulisí literátů 20. století, např. básníka a textaře Karla Kapouna.

Listování
V letošním ročníku Listování se opět vracíme k rajhradské sbírce rukopisů. Z tohoto fondu byl doposud vystavován především středověký materiál, což poněkud zastírá skutečnost, že drtivá většina rajhradských rukopisů pochází z mnohem mladší doby. Také ve staletích, v nichž byl knihtisk již běžně rozšířenou záležitostí, se knihy nadále opisovaly, malovaly či zlatily ručním způsobem. Z této rukopisné tvorby obohacuje sbírku rajhradského kláštera řada unikátních a výtvarně mimořádně zdařilých děl, přičemž výstava Listování představí ty nejzajímavější z nich. Kromě doby vzniku a výtvarné kvality exponátů bylo při výběru zohledňováno také obsahové hledisko, a to s cílem představit co nejvíce různorodý celek a současně tak poukázat na obsahovou bohatost rajhradské sbírky. Návštěvníci si tedy na výstavě mohou prohlédnout astronomické zvířetníky, čínskou gramatiku, učebnici pevnostní architektury, aristotelské traktáty či právní knihu benátského dóžete z r. 1548. Výstava je instalována přímo v trezorové místnosti, v níž jsou rukopisy uloženy.

Co rok dal
Sbírky Památníku se každým rokem rozrůstají, nejinak tomu bylo i letos. Jejich součástí se stal ucelený soubor autorsky signovaných knih, v mnoha případech cenných vydání, z pozůstalosti novoměstského uměleckého knihvazače Bohuslava Plevy, bratra spisovatele J. V. Plevy. Část sbírkové knihovny signovaných děl doplnila díla s podpisy jejich autorů, např. Kateřiny Tučkové (Vyhnání Gerty Schnirch), Olgy Jeřábkové (Mému muži, Arne Novákovi), Bogdana Trojaka (Brněnské metro), Jiřího Hlušičky (Ještě že mám vzpomínky) nebo právě zesnulého Jana Trefulky (O bláznech jen dobré).

Nejmladší generaci spisovatelů spojených nejen s Moravou, ale především s vítězstvím v literární soutěži Skrytá paměť Moravy, zastupují svými díly Richard Skolek (Nesvlíkej se sama) a Andrea Jarošová (Hory, má panenko). Příznivce dobových listin jistě potěší pohled na opis panovnické ratifikace usnesení zemského sněmu (Olomouc, 1574) a zápis ze zasedání zemského sněmu z roku 1555. Prostřednictvím svých pozůstalostí se připomenou dva moravští autoři – rajhradský rodák Ivan Sabinov, (1911–1969), vlastním jménem Arnošt Brázdil, a básník a textař Karel Kapoun (1902–1963), rodák z Dubňan u Hodonína.

created by: Trinet a.s., design Václav Houf