Pozvánky

Výstava portrétů inspirovaná vzpomínkovým textem Muklovský Vatikán, jehož autorem je Josef Petr Ondok, katolický kněz vězněný v letech 1951–1963. Ve svých pamětech se autor vrací k letům stráveným postupně na Mírově, v Jáchymově, Leopoldově a ve Valdicích, navzdory tíživé situaci však jeho svědectví vyniká nadhledem, smyslem pro humor a důrazem na líčení četných setkání a navázaných přátelství s obdobně postihovanými osobnostmi.

Díky tomuto akcentu jsou jeho memoáry prosycené nadějí a pozitivním poselstvím, aniž by však bylo relativizováno zlo, které osudy těchto osob propojilo.

Textem Muklovský Vatikán se nechala inspirovat výtvarnice Claudi Ondok, vlastním jménem Barbora Pavelková, která od J. P. Ondoka převzala i část svého pseudonymu. Autorka vytvořila cyklus portrétů perzekuovaných katolických osobností a vtiskla mu název Tváře muklovského Vatikánu.

V paralele s Ondokovým textem obrazy vynikají barevností, expresivitou a citem pro osobitost portrétovaného člověka. Setkat se lze například s portréty A. Opaska, R. Vackové, A. Kajpra, J. Zvěřiny, J. Rybáře, F. Lízny, Z. Renče nebo J. Zahradníčka. Nyní je tento cyklus k vidění v refektáři rajhradského kláštera, výstava potrvá do 29. září 2024.

Podívejte se na fotky z výstavy:

Navštivte výstavu věnovanou Alžbětě Johanně Westonii (1582–1612),
první spisovatelce v dějinách české literatury.

Desátá Múza. Renesanční básnířka Westonia

Od: 11. 4. 2024
Do: 13. 10. 2024

Alžběta Johanna Westonia (1582–1612), první spisovatelka v dějinách české literatury, vynikala svým vzděláním i básnickou tvorbou. Současníci ji označovali jako druhou Sapfó či desátou Múzu. Pocházela z Anglie, většinu svého života však strávila v rudolfinské Praze. Jako nevlastní dcera slavného alchymisty Edwarda Kelleyho se stala součástí kulturní elity své doby. Skládala latinské verše – byla první a na dlouhou dobu jedinou básnířkou spjatou s českými zeměmi. Přátelství ji pojilo s řadou dalších věhlasných humanistických tvůrců v Čechách i v Evropě.

Výstava se zaměřuje na výjimečný život básnířky Westonie a prostřednictvím novodobých překladů nabízí pohled do jejího díla. Vystaveny jsou latinské originály sbírek Poëmata (1602) a Parthenicon (1610), přičemž první z nich je u nás dochována pouze ve dvou exemplářích. Druhá se v knihovnách vyskytuje o něco hojněji, vystavovaný kus však pochází z rajhradské benediktinské knihovny a nebyl dosud nikde prezentován.

Pozornost bude zaměřena také na renesanční každodennost a vzdělanost. Nebude chybět ani fenomén alchymistů u rudolfínského dvora, v jehož blízkosti se básnířka pohybovala, a přiblížení osobnosti Edwarda Kelleyho. Návštěvníci mohou zhlédnout řadu unikátních exponátů z muzejních sbírek: renesanční nábytek, skleněné nádoby, vitráže, šperky, mince z doby Rudolfa II., hodiny a hodinky nebo dobovou keramiku. Westoniino dílo bude doplněno originály knih slavných českých či evropských humanistických vzdělanců: Tadeáše Hájka z Hájku, Daniela Adama z Veleslavína, Oswalda Crolla či Daniela Heinsia.

Zveme Vás na komentované prohlídky výstavy a tematické přednášky:

18. září 2024

• 15.00 komentovaná prohlídka výstavy
• 16.00 přednáška Alchymista Edward Kelley a Westonie (přednáší Mgr. Jiří Šlajsna z Oblastního muzea a galerie v Mostě)

9. října 2024

• 15.00 komentovaná prohlídka výstavy
• 16.00 přednáška Rožmberský fraucimor (přednáší Mgr. Milena Hajná, Ph.D., M.A. z NPÚ České Budějovice)

Příjezd do Památníku písemnictví na Moravě od Rajhradu bude v termínu 1. 7. – 20. 12. 2024 uzavřen. Příčinou je generální rekonstrukce historického Pitrova mostu vedoucího k benediktinskému klášteru.

Pěší návštěvníci mohou využít značenou obchůznou trasu po ulici Komenského, pro auta a autobusy je stanovena objížďka po silnicích č. II/425, II/416 a III/41614 přes obce Holasice, Vojkovice, Blučina, Opatovice a Rajhradice.

Více informací naleznete na stránkách města Rajhrad: rekonstrukce historického Pitrova mostu začne v červenci 2024 • Město Rajhrad

Mapa objízdných tras zde: Rozvržení1 (rajhrad.cz)

Za vzniklé komplikace se návštěvníkům omlouváme!

Potěšte se originalitou a kreativitou fotografií z produkce členů brněnské fotografické skupiny EPOS. Přijďte na výstavu jejich tvorby!

Brněnská fotografická skupina EPOS vznikla na jaře roku 1967, vytvořili ji fotografové Jiří Horák, Rostislav Košťál, František Maršálek a Petr Sikula.

Foto: František Maršálek

Autoři se zpočátku, po vzniku skupiny EPOS na sklonku šedesátých let, věnovali dokumentárním fotografiím s náměty ze všedního života či krajiny. K většímu sjednocení a definici skupinového stylu došlo na počátku sedmdesátých let, kdy se důraz jednotlivých tvůrců přeorientoval na komponované scény. Tvorba skupiny EPOS tak bývá někdy označována jako „nová vlna aranžované fotografie“, kdy autoři pracují na principu inscenace reality v plenéru. Na snímcích se objevuje velkoměstské prostředí nebo průmyslové stavby, často v kontrastu s okolní přírodou, popřípadě s jednou nebo více postavami. Výstava záměrně neodděluje tvorbu jednotlivých autorů, jejich fotografie, stejně jako atmosféra a inspirace, se prolínají. Celistvý dojem z tvorby skupiny EPOS umocňuje i kurátorský přístup autora výstavy Ludvíka Pečínky, který akcentuje komunikaci prostřednictvím obrazu a naopak potlačuje psané sdělení. Shody a rozdíly v tvorbě jednotlivých fotografů tak může každý divák-vnímatel rekonstruovat po svém. Výstava bude otevřena do 29. září.

Prohlédněte si výtvarné práce Petra Dilingera, který byl žákem Maxe Švabinského. Navštivte výstavu nazvanou Petr Dillinger (1899–1954). Kresby – grafiky – malby.

Petr Dillinger (1899–1954) představuje v dějinách českého meziválečného a poválečného umění veličinu sice nikoli neznámou, avšak šíře jeho výtvarných projevů nám nedovoluje považovat jej za autora bezezbytku objeveného. Svá nejaktivnější tvůrčí léta spojil Petr Dillinger s Brnem, kde působil jako jeden z prvních pedagogů na nově zřízené Škole uměleckých řemesel. Výtvarnou technikou, v níž se nejvíce zabydlel, byla grafika. V tomto ohledu zůstal věrný svému učiteli Maxu Švabinskému – a také v tíhnutí k realistické formě výtvarného sdělení. Od druhé poloviny dvacátých let však Dillinger začal ve své tvorbě uplatňovat zcela osobitý, nezaměnitelný styl založený na poetizaci všedních motivů, jako jsou práce a odpočinek, příměstská krajina nebo specifické ztvárnění ženské figury.

Impulsy k uspořádání výstavy Dillingerových děl byly především dva. Prvním je životopisné datum – v letošním roce si připomínáme 70 let od autorova úmrtí, druhým je potom okolnost významné sbírkové akvizice. V loňském roce získal rajhradský Památník písemnictví do svých sbírek podstatnou část autorovy výtvarné pozůstalosti. Jádro výstavy tak tvoří výběr z několika tisíc položek, které tento fond zahrnuje. Výstava představuje průřez Dillingerovou tvorbou – vedle grafik jsou zde prezentovány i málo známé kresby či kresebné návrhy, stejně jako olejomalby, které laskavě zapůjčila autorova rodina. Vedle volné tvorby výstava zahrnuje i zakázková díla, například exlibris, knižní ilustrace či návrhy diplomů.

Prohlédněte si fotky z výstavy: