Výstavy

Max Švabinský je jedním z nejznámějších českých výtvarných umělců. Zanechal za sebou rozsáhlé dílo a zasáhl do různých oblastí vizuálního umění. Projevil se jako virtuózní kreslíř a grafik, vyjadřoval se také malbou, a to v různém měřítku od komorních formátů po monumentální nástěnné malby. Podle jeho návrhů vznikly i vitráže, gobelíny, bankovky či známky.

Švabinského dílo je tématem výstavy Básník obrazu – Max Švabinský a literární inspirace.

Výstava, uspořádaná ke 150. výročí umělcova narození, sleduje linii, která byla ve Švabinského díle přítomná od počátku, ale nebyla tak zjevná jako okouzlení ženskou krásou nebo přírodou. Je to literární inspirace, která se projevuje v celém průběhu jeho tvorby a má různé podoby, od převádění dobových literárních motivů do výtvarného vyjádření, přes portréty básníků
a spisovatelů, až po inspiraci konkrétním literárním dílem nebo tvorbu exlibris.

Kromě portrétů významných osobností, autoportrétů, kreseb a ilustrací, se návštěvníci seznámí s publikacemi, jež Švabinský sám vyzdobil nebo do nich literárně přispěl.

Výstava plánů a geometrických analýz Ladislava Moučky, fotografií Věroslava Škrabánka a struktivních modelů od studentů Fakulty architektury VUT v Brně, pracujících pod vedením doc. Jaroslava Drápala.

Výstava vychází z hypotézy, že existuje jednotný kompoziční princip, který Jan Blažej Santini Aichel svým stavbám vtiskoval a který tvořivě převzal ze středověké architektury. Tuto hypotézu výstava dokládá na analýze konkrétních staveb ze šesti míst a na jednom nerealizovaném návrhu: Panenské Břežany (kaple sv. Anny), Mladotice (kaple Jména Panny Marie), Mariánská Týnice (kostel Zvěstování Panny Marie), Křtiny (kostel Jména Panny Marie), Žďár n. S. (poutní areál na Zelené Hoře, Dolní hřbitov, konvent), Chlumec nad Cidlinou (zámek Karlova Koruna), Rozsochatec (nerealizovaný návrh kaple). Autorem výstavy je Ladislav Moučka, poprvé byla uveden v r. 2019 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Nedílnou součástí výstavy jsou struktivní modely Santiniho architektury od studentů Fakulty architektury VUT a fotografie analyzovaných staveb od Věroslava Škrabánka.

Prohlédněte si výstavu nazvanou Napsala jsem knihu. Spisovatelky v literárních dějinách Moravy od Marie von Ebner-Eschenbach po Věru Sládkovou.

Výstava představí deset autorek tvořících od poloviny 19. století do začátku 21. století. Nabídne také jejich reflexi procesu psaní a soukromé i společenské podmínky, za nichž texty vznikaly.

Jaké překážky musely překonávat baronka Marie von Ebner-Eschenbach, matka tří dětí Gabriela Preissová či komunistickým režimem odmítaná Věra Sládková, než se jejich knihy dostaly ke čtenářům? Jakým tématům se ve své tvorbě věnovaly? Odpovědi nabídnou deníky, paměti a korespondence spisovatelek, ale také ukázky z jejich tvorby – kanonických děl české literatury i těch méně známých. Součástí expozice budou také osobní předměty spisovatelek, např. psací potřeby, knihy či kabelky, které doplní části dobového oděvu či dekorativní předměty bytového zařízení.