Archiv

Navštivte výstavu věnovanou Alžbětě Johanně Westonii (1582–1612),
první spisovatelce v dějinách české literatury.

Desátá Múza. Renesanční básnířka Westonia

Od: 11. 4. 2024
Do: 13. 10. 2024

Alžběta Johanna Westonia (1582–1612), první spisovatelka v dějinách české literatury, vynikala svým vzděláním i básnickou tvorbou. Současníci ji označovali jako druhou Sapfó či desátou Múzu. Pocházela z Anglie, většinu svého života však strávila v rudolfinské Praze. Jako nevlastní dcera slavného alchymisty Edwarda Kelleyho se stala součástí kulturní elity své doby. Skládala latinské verše – byla první a na dlouhou dobu jedinou básnířkou spjatou s českými zeměmi. Přátelství ji pojilo s řadou dalších věhlasných humanistických tvůrců v Čechách i v Evropě.

Výstava se zaměřuje na výjimečný život básnířky Westonie a prostřednictvím novodobých překladů nabízí pohled do jejího díla. Vystaveny jsou latinské originály sbírek Poëmata (1602) a Parthenicon (1610), přičemž první z nich je u nás dochována pouze ve dvou exemplářích. Druhá se v knihovnách vyskytuje o něco hojněji, vystavovaný kus však pochází z rajhradské benediktinské knihovny a nebyl dosud nikde prezentován.

Pozornost bude zaměřena také na renesanční každodennost a vzdělanost. Nebude chybět ani fenomén alchymistů u rudolfínského dvora, v jehož blízkosti se básnířka pohybovala, a přiblížení osobnosti Edwarda Kelleyho. Návštěvníci mohou zhlédnout řadu unikátních exponátů z muzejních sbírek: renesanční nábytek, skleněné nádoby, vitráže, šperky, mince z doby Rudolfa II., hodiny a hodinky nebo dobovou keramiku. Westoniino dílo bude doplněno originály knih slavných českých či evropských humanistických vzdělanců: Tadeáše Hájka z Hájku, Daniela Adama z Veleslavína, Oswalda Crolla či Daniela Heinsia.

Prohlédněte si tradiční výstavu nových přírůstků do muzejních sbírek
nazvanou Co rok dal.

Navštivte výstavu s betlémářskou tematikou
s názvem Pod křídly andělů.

Součástí výstavy je andělská herna pro děti.

Podrobnosti o výstavě Pod křídly andělů: Z bohatých sbírkových fondů třebíčského Muzea Vysočiny k nám doputovala malá kolekce tzv. skříňkových betlémů, doplněna o papírová tabla Muzejního spolku Třebíč s vystřihovanými figurkami, dále o soubor dřevěných postaviček Metoděje Floriana či vyřezávaný betlém Romana Galeka. Prezentovány budou též figurální sochy a sošky Panny Marie, Josefa a Ježíška, také z hlediska etnografické vyobrazení různé druhy nádobí, podmaleb na sklo, perníkové formy a jednotlivé komponenty pro stavbu betléma (jeskyně, hrady, mlýn). K vidění budou předměty sbírkového charakteru z Muzea v Ivančicích, Podhoráckého muzea v Předklášteří, Muzea ve Šlapanicích a v neposlední řadě z Vrbasova muzea ve Ždánicích. Pro malé návštěvníky bude připravena tvořivá Andělská herna s mnohými loutkami, zapůjčenými z brněnského Divadla Radost. Nezapomeňte v hektickém čase přijít do Památníku písemnictví na Moravě a dopřát si chvíle klidu, rozjímání a radosti, a to vše až do konce února příštího roku.

Výstava plánů a geometrických analýz Ladislava Moučky, fotografií Věroslava Škrabánka a struktivních modelů od studentů Fakulty architektury VUT v Brně, pracujících pod vedením doc. Jaroslava Drápala.

Výstava vychází z hypotézy, že existuje jednotný kompoziční princip, který Jan Blažej Santini Aichel svým stavbám vtiskoval a který tvořivě převzal ze středověké architektury. Tuto hypotézu výstava dokládá na analýze konkrétních staveb ze šesti míst a na jednom nerealizovaném návrhu: Panenské Břežany (kaple sv. Anny), Mladotice (kaple Jména Panny Marie), Mariánská Týnice (kostel Zvěstování Panny Marie), Křtiny (kostel Jména Panny Marie), Žďár n. S. (poutní areál na Zelené Hoře, Dolní hřbitov, konvent), Chlumec nad Cidlinou (zámek Karlova Koruna), Rozsochatec (nerealizovaný návrh kaple). Autorem výstavy je Ladislav Moučka, poprvé byla uveden v r. 2019 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Nedílnou součástí výstavy jsou struktivní modely Santiniho architektury od studentů Fakulty architektury VUT a fotografie analyzovaných staveb od Věroslava Škrabánka.

Výstavní projekt byl podpořen z rozpočtu Ministerstva kultury ČR.

Prohlédněte si výstavu nazvanou Napsala jsem knihu. Spisovatelky v literárních dějinách Moravy od Marie von Ebner-Eschenbach po Věru Sládkovou.

Výstava představí deset autorek tvořících od poloviny 19. století do začátku 21. století. Nabídne také jejich reflexi procesu psaní a soukromé i společenské podmínky, za nichž texty vznikaly.

Jaké překážky musely překonávat baronka Marie von Ebner-Eschenbach, matka tří dětí Gabriela Preissová či komunistickým režimem odmítaná Věra Sládková, než se jejich knihy dostaly ke čtenářům? Jakým tématům se ve své tvorbě věnovaly? Odpovědi nabídnou deníky, paměti a korespondence spisovatelek, ale také ukázky z jejich tvorby – kanonických děl české literatury i těch méně známých. Součástí expozice budou také osobní předměty spisovatelek, např. psací potřeby, knihy či kabelky, které doplní části dobového oděvu či dekorativní předměty bytového zařízení.