Archiv

Výstava grafik a kreseb předního českého výtvarníka a pedagoga, od jehož narození uplynulo v minulém roce 100 let.

Ladislav Čepelák se narodil ve Veltrusech v roce 1924, v období Protektorátu, v letech 1939—1942 se vyučil strojním zámečníkem. V období 1944—1945 studoval večerní školu v Mánesu. Ve studiu pokračoval v letech 1945—1950 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Rady, V. Silovského, V. Nechleby a J. Želibského. Po ukončení studií se od roku 1953 do roku 1962 stal odborným asistentem u profesora Silovského, v letech 1962—1967 u profesora Václav Tittlebacha. V roce 1964 byl pověřen vedením grafické dílny. V roce 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky, profesorem se stal v roce 1987. V roce 1990 vrátil tituly: „zasloužilý učitel“ a „zasloužilý umělec“ (udělen roku 1980).

Zabýval se převážně volnou grafikou a kresbou, užíval především tradičních technik – uhel, tužka, tuš, lept, akvatinta, mezzotinta. Nejdůležitější inspirací mu byla příroda (cykly: Pole, Hnízda, Motýli, Veltruský park, Krajiny Povltaví, Stromy, Horizonty) zajímala jej v krajinném celku i v detailech, v proměnách ročních období. Podstatnou částí jeho života byla hudba a hra na housle. Ladislav Čepelák tiskl na starém lisu z 18. století a hrál na houslích, které si sám zrekonstruoval a postavil.

„Mezi paradox a harmonii je rozepjat jazyk uměleckého experimentu Zdeňka Šplíchala. Obdivuje formální i myšlenkový řád, ale ve snaze jej lépe poznat a prožít je stále puzen jej narušovat. Toto napětí je pak zdrojem estetických radostí, vedoucích k poznáním, která jsou jinou cestou nesdělitelná. Je to tvůrčí princip, který nenechá autora ustrnout na dosažených metách, zodpovězených otázkách a úspěšných tvůrčích činech, ale vede jej nejistými stezkami dál a dál…“

Ivo Binder

Zdeněk Šplíchal pochází z Třebíče, kde žije a tvoří. Jeho dílo se dotýká mnoha výtvarných oborů – kresby, malby, grafiky, sochařství nebo textilní tvorby. V roce 1966 založil s přáteli studenty výtvarnou Skupinu 4 (Milan Nestrojil, Miroslav Pálka, Zdeněk Šplíchal, Zdeněk Štajnc), která existovala v obměnách do roku 2007. Skupinu od založení sledoval a podporoval výtvarník a básník Ladislav Novák. V letech 1984–1989 se zúčastnil všech ročníků Školy výtvarného myšlení vedené profesorem Igorem Zhořem, kde se blíže seznámil s výtvarníkem a teoretikem umění Jiřím Valochem. Od roku 1980, kdy začal samostatně vystavovat svoji tvorbu, uspořádal sedm desítek výstav a také se zúčastnil mnoha kolektivních výstav doma i v zahraničí. Šplíchalovo dílo je zastoupeno v českých i zahraničních galeriích a v mnoha soukromích sbírkách.

Výstava s podtitulem „Knihy a jejich čtenáři v proměnách staletí“ nabídne pohled na proměny čtenářství od středověku po současnost a přiblíží jeho vliv na dějiny knižní kultury. Exponáty ze sbírkových knižních fondů Muzea Brněnska a knihovny Benediktinského opatství Rajhrad doplní rukopisy a tisky z Moravské zemské knihovny v Brně, které odrážejí posun od výjimečnosti knih přes jejich postupné přibývání až k novodobé záplavě knižní produkce.

Vybrané knihy reprezentují dobově typickou podobu knižních forem a vypovídají o způsobu, jakým byly čteny či kdo byli jejich čtenáři. Výstava dokumentuje, jak se předpokládaný způsob a účel používání knih odrazil v proměnách jejich materiálu, velikosti či výzdoby, a čím v novější době přispěly pohledy moderní typografie a knižní grafiky.

Návštěvníci mohou sledovat také stopy, které v průběhu staletí zanechaly v knihách generace čtenářů, ať už se jedná o marginální poznámky, kresbičky, památeční předměty či sušené květiny.

Výstavu doplní cyklus přednášek z oblasti dějin čtení a knižní kultury. Pro děti i dospělé je připravena tematická herna, ve které se návštěvníci mohou dotknout tématu čtenářství prostřednictvím hravých úkolů.

Vzhůru, bratři milí, v této noční chvíli/ anděl Páně zpívá Gloria. / Aj, co má býti, nad Betlémem svítí/ nocí tmavou hvězda zářivá… Těmito verši začíná známá vánoční koleda, kterou jsme se inspirovali při hledání názvu výstavy.

Můžete se těšit na kolekce betlémů, dřevěných a voskových figurek, papírových vystřihovánek ze sbírkových fondů několika muzejních institucí.

Výstavu doplní také lidová řemeslná tvorba a perníkářské umění od konce 18. století do poloviny 20. století. Připraveny jsou i komentované prohlídky pro veřejnost a tvořivé dílny pro malé a velké návštěvníky.

Vernisáž výstavy se koná 19. 11. 2024 v 16 hodin.

Termíny komentovaných prohlídek: 27. 11. a 12. 12. 2024 v 15 hodin.

Výstava portrétů inspirovaná vzpomínkovým textem Muklovský Vatikán, jehož autorem je Josef Petr Ondok, katolický kněz vězněný v letech 1951–1963. Ve svých pamětech se autor vrací k letům stráveným postupně na Mírově, v Jáchymově, Leopoldově a ve Valdicích, navzdory tíživé situaci však jeho svědectví vyniká nadhledem, smyslem pro humor a důrazem na líčení četných setkání a navázaných přátelství s obdobně postihovanými osobnostmi.

Díky tomuto akcentu jsou jeho memoáry prosycené nadějí a pozitivním poselstvím, aniž by však bylo relativizováno zlo, které osudy těchto osob propojilo.

Textem Muklovský Vatikán se nechala inspirovat výtvarnice Claudi Ondok, vlastním jménem Barbora Pavelková, která od J. P. Ondoka převzala i část svého pseudonymu. Autorka vytvořila cyklus portrétů perzekuovaných katolických osobností a vtiskla mu název Tváře muklovského Vatikánu.

V paralele s Ondokovým textem obrazy vynikají barevností, expresivitou a citem pro osobitost portrétovaného člověka. Setkat se lze například s portréty A. Opaska, R. Vackové, A. Kajpra, J. Zvěřiny, J. Rybáře, F. Lízny, Z. Renče nebo J. Zahradníčka. Nyní je tento cyklus k vidění v refektáři rajhradského kláštera, výstava potrvá do 29. září 2024.

Podívejte se na fotky z výstavy: