Historická benediktinská knihovna

Největší klášterní knihovna na Moravě zahrnuje 65 000 svazků. Barokní knihovní sál s freskovou výzdobou J. J. Etgense. Mechanický glóbus a šestnácticiferníkové hodiny.

Lekcionáře, evangeliáře, žaltáře, sakramentáře, homiliáře, antifonáře, misály, graduály, breviáře, martyrologia, bible, sbírky kázání a tituly kanonického práva tvoří základ každé klášterní knihovny. V dobrých časech knih přibývalo, dějinné zvraty se zapsaly ztrátami. Zisky přinášely koupě, dary a odkazy, také výměna titulů, když klášter vybudoval vlastní tiskárnu po vzoru svého středověkého skriptoria. Jádro knihovny představuje sbírka rukopisů, zahrnující 740 signatur v 933 svazcích. Ze 120 rukopisů do roku 1600 je 50 pergamenových, 38 s malířskou výzdobou, 17 notovaných a 13 českých, 25 dalších obsahuje české věty, slova, glosy či vpisky. Mezi 65 000 svazků je 157 prvotisků, 1 219 titulů přidalo 16. století, třetinu z celkového počtu tvoří staré tisky do r. 1800.  

Svazky v hlavním knihovním sále dostaly v letech 1804 – 1806 dubové regály s ostěním a galerií. Autorem samohybného globusu o průměru 1,7 m a světových hodin byl mnich, malíř, kartograf, kaligraf a mechanik Vojtěch Slouk. Strop zdobí iluzivní freska Jana Jiřího Etgense glorifikující vzdělanost prostřednictvím mytologických motivů se zapojením portrétů reprezentantů benediktinské řehole. Po zemětřesení v roce 1763 byla klenba opravena, fresku zrenovoval Josef Winterhalter a doplnil ji o iluzivní malby soch Víry, Naděje a Lásky. Zatím poslední renovace se sál knihovny dočkal v letech 1997 – 2004.