VI. ročník 2011/2012

Co Moravu spojuje s Evropou, co je rozděluje? Záleží ještě na tom, kde v Evropě se člověk narodí? Téma Továrna Evropa… vyrobeno na Moravě.

Téma kladlo mladým autorům právě tyto otázky a nabídlo jim prostor uchopit je jako příběh lidí, věcí nebo myšlenek, které se zrodily na Moravě a (ne)dokázaly ovlivnit evropskou společnost. Jinou možností bylo literární ztvárnění procesu sjednocování Evropy z nejrůznějších úhlů pohledu a v konkrétních důsledcích pro život člověka. Odborná porota vybírala z devadesáti soutěžních příspěvků, letos poprvé rovnoměrně rozdělených do mladší i starší kategorie. Téma bylo nejčastěji ztvárněno jako fiktivní příběh z historie, osud významné moravské osobnosti či perspektivou nejrůznějších předmětů původem z Moravy.

Také šestice oceněných textů reprezentuje toto pojetí, jak se o tom mohli přesvědčit všichni, kteří přijali pozvání na slavnostní vyhlášení výsledků soutěže a přijeli 15. června 2012 do Slovanského hradiště v Mikulčicích, NKP. Na místě totiž zaznělo jak hodnocení poroty, kterým zdůvodnila všech deset nominací, tak následně i ukázky z oceněných prací. Hned dvakrát se mezi nimi objevil příběh věnovaný původu artefaktů spojených bytostně s (pre)historií Moravy. Milan Chrobák zvolil polohu lidového vypravěče a se svérázným humorem vylíčil souvislost mezi slivovicí a vznikem hlaholice. Eva Halačková se zase pokusila vžít do osoby pravěkého lovce, jeho vnímání světa a zachytit okolnosti vzniku sošky, která se proslavila jako Věstonická venuše. Významnou osobností moravské kultury, která inspirovala hned několik soutěžních prací, je ivančický rodák Alfons Mucha, jehož umělecké začátky v Paříži konce 19. století ztvárnila Martina Baláková v epizodě o vzniku slavného plakátu Sarah Bernhardtové ke hře Gismonda. Osudy dvou „bezejmenných“ lidí zakořeněných v malých obcích na jižní Moravě jsou tématem textů Věčný domov a Poptávka, oba navíc zobrazují typickou situaci – první z nich mezigenerační spor o stěhování starého člověka z rodného místa do města za rodinou, druhý zachycuje průvodní jev přeměny místní firmy v perspektivní podnik dobývající evropské trhy – propouštění starších zaměstnanců. Mezi pracemi, které vyprávěly příběh typických moravských produktů, ať to bylo víno, okurky nebo olomoucké syrečky, vynikl ve své kategorii příspěvek Kristýny Řezáčové, která dokázala s humorem a nadsázkou, dokonce v evropských souřadnicích, ztvárnit cestu jedinečného receptu na nakládané znojemské okurky do zapomnění.

Ohlédnutí za šestým ročníkem Skryté paměti Moravy a oceněné příspěvky přinese na podzim také literární příloha Sborníku Muzea Brněnska 2012, kterou obdrží všichni účastníci soutěže. A stejně jako každý rok, i tentokrát bude literární přílohu provázet přihláška do dalšího ročníku soutěže na téma…? To se dozvíme až v říjnu.

Dokumenty

• Tiskové zprávy
• Propozice a přihláška soutěže  [PDF, 96,6 KB]
• Krocení literární múzy 2011   [PDF, 32,3 KB]
• Odkud se hlásili soutěžící VI. ročníku?  [PDF, 315 KB]
• Výsledková listina VI. ročníku   [PDF, 34,9 KB]
• Zdůvodnění nominace soutěžních příspěvků VI. ročníku   [PDF, 32,9 KB]

Složení poroty

• Radek Malý, předseda poroty, spisovatel a překladatel, vyučuje na Katedře bohemistiky Univerzity Palackého
• Věra Linhartová, spisovatelka, vyučující na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity
• Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně
• Jan Němec, spisovatel a publicista, působí jako redaktor literárního časopisu Host
• Vojen Drlík, vedoucí Památníku písemnictví na Moravě (Muzeum Brněnska)

Spolupořadatelé soutěže

• Muzeum Brněnska (Památník písemnictví na Moravě)
• Masarykovo muzeum v Hodoníně (Slovanské hradiště v Mikulčicích, NKP)

Výsledky kategorie 12 - 15 let

Výsledky kategorie 16 - 19 let

Záběry ze slavnostního vyhlašování cen 15. června 2012 v areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích, NKP.