Další pozvánky

Výstava s podtitulem „Knihy a jejich čtenáři v proměnách staletí“ nabídne pohled na proměny čtenářství od středověku po současnost a přiblíží jeho vliv na dějiny knižní kultury. Exponáty ze sbírkových knižních fondů Muzea Brněnska a knihovny Benediktinského opatství Rajhrad doplní rukopisy a tisky z Moravské zemské knihovny v Brně, které odrážejí posun od výjimečnosti knih přes jejich postupné přibývání až k novodobé záplavě knižní produkce.

Vybrané knihy reprezentují dobově typickou podobu knižních forem a vypovídají o způsobu, jakým byly čteny či kdo byli jejich čtenáři. Výstava dokumentuje, jak se předpokládaný způsob a účel používání knih odrazil v proměnách jejich materiálu, velikosti či výzdoby, a čím v novější době přispěly pohledy moderní typografie a knižní grafiky.

Návštěvníci mohou sledovat také stopy, které v průběhu staletí zanechaly v knihách generace čtenářů, ať už se jedná o marginální poznámky, kresbičky, památeční předměty či sušené květiny.

Výstavu doplní cyklus přednášek z oblasti dějin čtení a knižní kultury. Pro děti i dospělé je připravena tematická herna, ve které se návštěvníci mohou dotknout tématu čtenářství prostřednictvím hravých úkolů.

„Mezi paradox a harmonii je rozepjat jazyk uměleckého experimentu Zdeňka Šplíchala. Obdivuje formální i myšlenkový řád, ale ve snaze jej lépe poznat a prožít je stále puzen jej narušovat. Toto napětí je pak zdrojem estetických radostí, vedoucích k poznáním, která jsou jinou cestou nesdělitelná. Je to tvůrčí princip, který nenechá autora ustrnout na dosažených metách, zodpovězených otázkách a úspěšných tvůrčích činech, ale vede jej nejistými stezkami dál a dál…“

Ivo Binder

Zdeněk Šplíchal pochází z Třebíče, kde žije a tvoří. Jeho dílo se dotýká mnoha výtvarných oborů – kresby, malby, grafiky, sochařství nebo textilní tvorby. V roce 1966 založil s přáteli studenty výtvarnou Skupinu 4 (Milan Nestrojil, Miroslav Pálka, Zdeněk Šplíchal, Zdeněk Štajnc), která existovala v obměnách do roku 2007. Skupinu od založení sledoval a podporoval výtvarník a básník Ladislav Novák. V letech 1984–1989 se zúčastnil všech ročníků Školy výtvarného myšlení vedené profesorem Igorem Zhořem, kde se blíže seznámil s výtvarníkem a teoretikem umění Jiřím Valochem. Od roku 1980, kdy začal samostatně vystavovat svoji tvorbu, uspořádal sedm desítek výstav a také se zúčastnil mnoha kolektivních výstav doma i v zahraničí. Šplíchalovo dílo je zastoupeno v českých i zahraničních galeriích a v mnoha soukromích sbírkách.

Výstava grafik a kreseb předního českého výtvarníka a pedagoga, od jehož narození uplynulo v minulém roce 100 let.

Ladislav Čepelák se narodil ve Veltrusech v roce 1924, v období Protektorátu, v letech 1939—1942 se vyučil strojním zámečníkem. V období 1944—1945 studoval večerní školu v Mánesu. Ve studiu pokračoval v letech 1945—1950 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Rady, V. Silovského, V. Nechleby a J. Želibského. Po ukončení studií se od roku 1953 do roku 1962 stal odborným asistentem u profesora Silovského, v letech 1962—1967 u profesora Václav Tittlebacha. V roce 1964 byl pověřen vedením grafické dílny. V roce 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky, profesorem se stal v roce 1987. V roce 1990 vrátil tituly: „zasloužilý učitel“ a „zasloužilý umělec“ (udělen roku 1980).

Zabýval se převážně volnou grafikou a kresbou, užíval především tradičních technik – uhel, tužka, tuš, lept, akvatinta, mezzotinta. Nejdůležitější inspirací mu byla příroda (cykly: Pole, Hnízda, Motýli, Veltruský park, Krajiny Povltaví, Stromy, Horizonty) zajímala jej v krajinném celku i v detailech, v proměnách ročních období. Podstatnou částí jeho života byla hudba a hra na housle. Ladislav Čepelák tiskl na starém lisu z 18. století a hrál na houslích, které si sám zrekonstruoval a postavil.